Proč má Florida taky šanci na Stanley Cup

LEDNÍ HOKEJ

NHL

Jedno hokejové rčení říká, že hokej je o tom, že musíte být schopní hrát v týmu a spolupracovat s ostatními hráči. Jak prosté a jasné. Když ještě spolupráce vede k úspěchům, hraje se na vlně, která může daný mančaft dovézt až na vrchol dané ligy. V NHL na vlně jede více týmů, jedním z nich je Florida.

Panteři byli v loňské sezoně největším překvapením play off. Dostali se až do finále, kde padli s Vegas. Ve skvělých výkonech pokračují i v tomto ročníku kanadsko-americké soutěže. A to přitom experty nebyli na začátku považováni za tým, který by měl reálnou šanci na Stanley Cup.
Ano, přímo na Stanley Cup. Může se to zdát troufalé tvrzení, ale pokusím se zde nastínit, proč si to myslím, a proč mám na to už od poloviny ledna vsazený tiket v kurzu 13 .
Detailně si projdeme všechny řady, začneme u gólmanů. Neochvějnou jedničkou je Rus Sergej Bobrovskij. Již 35letý brankář kroutí na Floridě již pátou sezonu a nyní má reálně našlápnuto, že v základní části odchytá za dobu u Panthers nejvíce utkání. Už teď jich má 41 z 56, nejvíce jich stihl 54. A čísla má velmi solidní: 91,5 % úspěšnost zákroků, 28 výher (3. nejlepší v NHL), 2,39 průměr inkasovaných branek na zápas, 3 čistá konta.
Dvojkou je pak Anthony Stolarz. Toho si Florida vzala v létě, uzavřela s ním roční smlouvu na 1,1 mil. USD. třicetiletý Kanaďan nikdy v NHL neplnil roli plnohodnotné jedničky, naopak vždy bojoval o to, aby se vůbec udržel „nahoře“. Teď má místo dvojky jisté a je potřeba říct, že když nastoupí, dokáže podržet. Jeho čísla jsou: 17 zápasů, 9 výher, 92,6 % úspěšnost zákroků, 1,97 průměr inkasovaných branek na zápas, 1 čisté konto.
Čili z toho je patrné, že gólmani jsou prvním základním kamenem úspěchu.
Zajímavostí také je, že Florida si dlouhodobě do svého elitního brankářského dua piplala Spencera Knighta. Toho si vzala na draftu 2019 jako v 13. v pořadí (svou první volbou). Dlouhodobý plán byl, že by se mohl stát jedničkou. Jenže loni v únoru se přihlásil do asistenčního programu NHL kvůli obsedantně-kompulzivní poruše, k týmu se vrátil v září, ale celou letošní sezonu chytá na farmě v Charlotte v AHL, kde má 89,6 % úspěšnost zákroků a 2,71 průměr inkasovaných branek ve 33 utkáních. Tedy nic moc, ale vize je taková, že by se zase mohl vyšplhat do nejlepší ligy světa.

Pak tu máme obránce. Florida už dávno není o jednom bekovi. Aaron Ekblad dohrával loňské play off od vítězné série s Bostonem (1. kolo) se zlomeným chodidlem. Se zraněními se potýkal i během této sezony, a tak jeho roli převzali jiní. Respektive úspěchem týmu v defenzivě je, že všichni beci jsou spolehliví a hrají jako tým. Dokážou si plnit jak ofenzivní, tak defenzivní úkoly.

Na brankáře Floridy jde v průměru během jedno zápasu 27,7 střel, což je druhé nejnižší číslo v soutěži. Celkově Panteři inkasovali 136 branek, což je druhé nejlepší číslo, lepší je jen Winnipeg. Průměrově to dělá 2,43 branek na zápas.

Vypíchnu ale jedno jméno: Gustav Forsling, který je s +39 nejlepší v celé lize ve statistice +/-. Švéd hraje v 1. formaci, a ačkoliv se spíše jedná o defenzivnějšího beka, dokázal nasbírat už 27 bodů (8+19). On, Ekblad, Niko Mikkola a Brandon Montour mají z obránců největší minutáž, která se v průměru pohybuje kolem 20 minut.

Samotná kapitola úspěchu jsou pak útočníci. Hlavně pak čtveřice Sam Reinhart, Matthew Tkachuk, Carter Verhaeghe a Aleksandar Barkov. Jejich síla do ofenzivy je neskutečná.
Reinhart už má 39 branek (!) v 56 zápasech, Verhaeghe 30. Tkachuk s Barkovem sbírají zase asistence, Američan je na metě 45 a Fin na 42.

První útok Verhaeghe-Barkov-Reinhart má tak jasně stanové role, Barkov rozdává pasy na křídla, která skórují, a to funguje parádně. Ve druhé lajně Cousins-Bennett-Tkachuk pak roli playmakera má právě Tkachuk.

Ano, ten Tkachuk, který se stal démonem loňského play off a díky jeho zarputilosti, touze po úspěchu, bojovnosti, nasazení a bodům se Panteři dostali tak daleko. I on hrál stejně jako Ekblad se zlomeninou (hrudní kost).

Florida se také logicky řídí heslem: čím víc střel máš, tím více můžeš dát gólů. V průměru za zápas vypálí 34 střel, což je nejvíc ze všech. Jako tým už mají 37 výher, stejně jako Vancouver a New York Rangers, Canucks ale odehráli o dva mače více.

Panteři mají momentálně vítěznou sérii sedmi zápasů, z 11 utkání pak vyhráli 10krát. Na přelomu prosince a ledna měli dokonce devítizápasovou šňůru. Po ní pak následovaly čtyři prohry za sebou, což je naopak nejdelší série bez výhry. Čili i menší krizi zažili, což je důležité.

Pod koučem Paulem Mauricem hrají Barkov a spol. velmi náročný fyzický styl hokeje vyznávající agresivitu, důraz a rychlost. V obraně je snaha sebrat puk už u modré čáry a nenechat soupeře rozjet útočný výpad. V útoku zase střílet ze všech možných pozic a rvát se před branku. Podle některých expertů se jedná už o takový play off styl.

Výhodou Panthers do vyřazovacích bojů je, že už z loňska vědí, jaké to je, dojít tak daleko, kádr doznal jen malých změn. Také se mančaftu vyhýbají zranění, což je hodně důležité. Postup už mají prakticky v kapse, takže mohou někdy zkoušet nové věci. Tím, že se vyhrává, tak psychika a sebevědomí jsou nahoře. Navíc na klub není tlak od médií jako třeba v Torontu.

A tak proč by se poprvé v historii organizace, která v NHL působí od roku 1993, nemohlo stát, že by hráči zvedli nad hlavu Stanleyův pohár? Potenciál smíchaný s výsledky vypadá více než slibně.

Jistě adeptů na vítězství je dost, ale je potřeba mezi ně zařadit i Floridu.