Byznys je někdy víc než vášeň

LEDNÍ HOKEJ

NHL

Řadu let se pohybuji mezi sběrateli hokejových karet. A to nadšení trvá už nějakých dvacet let, což je kus života. Pamatuji tak různé trendy, ať už co se týče zajímavých produktů, konkrétních hráčů a nebo cenových skoků. Asi bych v tomto prostředí těžko hledal něco zásadního, co se vymyká běžným zvyklostem. Tedy až do teď. S příchodem Connora Bedarda, který tím trhem neskutečně zahýbal.

O Bedardovi se říká, že je generačním talentem a zatím to potvrzuje. Ví se o něm řadu let a i v první sezóně v NHL dává o sobě hodně vědět. Má prakticky bod na zápas a to hraje v podprůměrném Chicagu. Mohl by se dostat přes 60 bodů v premiérovém ročníku a to je opravdu velmi slušný počin. Nezapomínejme, že je to ještě pořád osmnáctiletý kluk, kteří boří hranice i v kartičkovém světě.

Dosud si svoji pozici držel jiný Connor, ten z Edmontonu. McDavid se totiž dneska bere už jako investice směrem do budoucna a takových hráčů moc není. Troufnu si tvrdit, že snad jen on, Wayne Gretzky a čerstvě Bedard. Jistě, NHL má několik významných hráčů a legend, ať už těch historických či současných. Můžeme se pobavit o jménech jako Gordie Howe, Bobby Orr, Mario Lemieux, Martin Brodeur. Z těch současných třeba Auston Matthews, Nathan MacKinnon, Cale Makar. Z českého pohledu Jaromír Jágr, Dominik Hašek, David Pastrňák. Všechno úžasní hráči, ale pořád jim něco chybí.

Znám spoustu sběratelů, kteří výše jmenované sbírají. A mají u sebe doma opravdu luxusní kousky, které se cenově pohybují v řádu deseti tisíců korun. Jenže pořád jsou to „jen“ sběratelé a daného hráče mají ve sbírce kvůli svému koníčku. Dokážu si představit, že se jim třeba někdy dostane do ruky nějaká nováčkovská karta, s kusem dresu a podpisem, navíc v limitu 1/1, tedy jediná na světě. A nic lepšího v podstatě nejde sehnat. Jenže i tahle paráda vás v případě nouze nikam nevystřelí. Myšleno tak, že pokud by se její vlastník dostal do složité životní situace a byl by nucen takovou kartu prodat, tak za to nemůže čekat statisíce či milióny, to opravdu ne. U tak významných hráčů ta cena možná i poroste, ale ten strop může být někde třeba okolo dvaceti, třiceti tisíc. A to jsou dneska slušné peníze, které se vždycky hodí. Každopádně tahle cenová relace z vás boháče neudělá, tady se o nějakém byznysu ani nemusíme bavit. Pořád jste ve skupině sběratelů, byť někteří smýšlí trošku jinak, protože jim stačí třeba drobný výdělek. Vlastně proč ne, každé zhodnocení do plusu se počítá, ale je to běh na dlouhou trať, tedy v řádu několika let.

Pokud tedy někdo vlastní opravdu cenný artefakt, tak je to taková fajn nouzovka v případě záplaty. I takové borce znám, že museli rozprodat svojí sbírku, které se věnovaly třeba deset let. A za pořízenou cenu si pak koupili pozemek, doplatili hypotéku atd. I v tomto světě je to o prioritách, které se mohou změnit ze dne na den. Ale pořád je to jen záliba, od které lze upustit, přestože to leckdy není vůbec snadné.

Nicméně co se týče byznys stránky, tak nejpřísnější měřítko snese opravdu jen ta jmenovaná trojice. Gretzky, McDavid, Bedard. Poslední dva se sice potkávají na ledě, ale je mezi nimi skoro deset let rozdíl, tzn. oba zastupují úplně jinou generaci. A pokud bych k nim přidal i jméno Gordie Howe, tak zde máme 4 elitní hokejisty, kteří se pohybovali ve čtyřech různých dekádách. Tady už ty ceny pak lítají úplně neskutečně. Nynější generace jede na výkonech třeba Matthewse či Pastrňáka a zcela právem je řadí mezi nejlepší hokejisty současnosti, ale v kartičkovém světě jsou vedle Gretzkyho a Connorů jak chudí příbuzní. To je realita. I Pasta má svoje top karty, některé jsou dokonce tady u českých sběratelů a určité kousky jsou třeba dražší než McDavidovo, ale je to kus od kusu. Pokud bych to měl srovnat v širším kontextu, tak platí, co jsem již zmínil. Pastrňák se v tomhle světě McDavidovi nikdy nevyrovná.

Ono totiž moc nejde srovnávat český a zahraniční trh. Máme v Česku i na Slovensku opravdu velkou základnu, která opět nabírá na síle. Paradoxně tomu pomohla doba Covidová, kdy nebylo do čeho píchnout. I když trh s kartami se taktéž téměř zastavil a nic nového nevycházelo, tak ten nárůst sběratelů byl celkem značný. Už to ale byla(nebo je) úplně nová generace, která přemýšlí jinak. Najdou se starší sběratelé, kteří našli na půdě nějaké poklady a snaží se to zhodnotit, protože k tomu třeba už nemají vztah. Málokdo se k tomu dokáže aktivně vrátit. Jenže tahle skupinka nabízí spíše neatraktivní zboží a snaží se na tom vydělat nesmysl. Jenže takhle to nefunguje a navíc, ty karty jsou třeba zničené a nemají žádnou hodnotu. To oni ale neví a spoléhají na to, že se chytne nějaký nováček, kterého budou moct oškubat.
Zástup těch nových už jede především byznys linku. Dokáží si sehnat kvalitní zboží v zahraničí a kolikrát i za nemalé peníze a zde se to pak snaží přeprodávat s vidinou výdělku. Hodně lidí to pak těžko kouše, nicméně je to trend, který nejde zastavit. A vlastně je to i pochopitelné.

Americký trh je trošku jiný, protože jsou tam jiné možnosti, neboť produkty od hlavního výrobce firmy Upper Deck dokážete sehnat prakticky kdekoliv, na různých místech. U nás těch prodejních míst moc není. Pokud nebudu počítat ty malá, opravdu skromná, tak je zde vlastně jen jedna velká prodejna, která je v Litvínově. Jinak tady frčí spíše internetové prodeje.
Chci tím říct, že v zámoří je všeho dost a za poloviční cenu, proto někteří zdejší překupníci jdou touhle cestou. Levně sehnat, draho prodat.

A tím se vlastně dostávám zpátky k úvodu. Sběratelská vášeň tady je pořád. Existuje několik speciálních skupin, pořádají se burzy, jednou za rok je Expo, máme zde i české výrobce kartiček, které mají velkou kvalitu atd. A takových nadšenců v CZ/SK prostředí jsou tisíce. Přesně číslo neví nikdo, ale pokud se budeme bavit o těch aktivních, tak to vidím někde okolo 5000.

Mezi tuhle skupinu ale vlítnul uragán těch, kteří k tomu nemají žádný vztah, ale jedou to čistě jako byznys. Svěží vítr je vždycky potřeba a je úplně jedno, v jaké oblasti se pohybujete, jenže tohle tak trochu ten trh ničí. Z toho vyplývá, že já nejsem fanda tady těch „rychlokvašek“, ale patří to k dnešní době a chápu to. Dneska už nejsou karty jen o sběratelství či vášni, ale jede se i tvrdý byznys.

Tenhle oheň zažehnul právě Bedard. On má opravdu obrovský potenciál. Ať už jako hokejista, tak třeba člověk, který překračuje sportovní hranice. Pořád je to ten druhý Connor, ještě stále je a nějaký čas bude ve stínu McDavida, ale v tom kartičkovém světě ho už válcuje. Karty McDavida nejsou levná záležitost, zvlášť jeho lepší kousky. Ale šikovný mladíček z Chicaga ten trh úplně zboural.

To, co dříve bylo možné sehnat i několik měsíců po vydání a nebojím se napsat kolikrát i let, tak dneska je vyprodané během pár hodin. V současných sériích 2023/24 už se totiž objevují první karty Bedarda a to je obrovské lákadlo.
Pokud bych to měl stručně popsat, tak v Americe je ten trh podstatně větší, ale i tam ty zásoby mizí a nebo jsou za naprosto nesmyslné částky kvůli poptávce. K nám se dostane nějaké malé procento skrz oficiální prodejce. Ti třeba stanoví, kdy bude možné danou sérii dostat. Až se to vše odšpuntuje, tak pak už to lítá. A je to opravdu na hodiny, než se vyprodají zásoby, které třeba ještě ten den teprve přišly na sklad. Šílené.

Navíc ani jsem vlastně nezmínil cenovou relaci. Klasický produkt, který vždy vycházel se začátkem nového ročníku NHL se pak pohyboval třeba okolo 3500 kč za box, plus mínus, berte s rezervou, protože vychází více sérií za rok a některé jsou levnější, jiné dražší. Hodně tu cenu ovlivňuje obsah, tedy nováčkové v lize. A za ten stejný box, který se loni dal pořídit do čtyř tisíc(spíše méně), už dneska dáte 3x tolik. Protože Bedard. Jenže už ani tady stejně tyhle série skoro nejsou k dostání. Vzhledem k poptávce to pak natáhli i v zámoří a cena se pak dostane na úplný nesmysl. A stejně se to vyprodá. Boxy, které vyšly rok, dva, tři atd. předtím se sehnat dají, v současnosti vycházející produkty jsou už problém.

Tu byznys stránku pak živí právě ti spekulanti, které zajímá jen ten Bedard. Znám některé, karty si nechají jako investici do budoucna, protože je velká šance, že třeba za 15 let na tom trhnou minimálně trojnásobek, spíše mnohem více. Tedy pokud bude Bedard zdravotně fit a jeho výkony na ledě budou takové, jaké se očekávají.
A pak je tady druhá odnož a to už jsou čistě překupníci. Zkupují kde co a doufají, že tam najdou tu svojí kartu, kterou pak budou střílet na trhu za nesmysl. Tihle jsou pak trnem v oku běžným sběratelům, protože tím vlastně ničí svět karet.

Pamatuji davové šílenství okolo Makara, Jacka Hughese, Lafreniera, Slafkovskýho atd. Vždycky se to ty první měsíce nakopne a pak jde ta křivka dolů. Třeba ty nováčkovské karty budou mít pořád hodnotu, ale ten zájem je už mírnější. Jenže u Bedarda to bude jinak. Ten zájem bude i nadále obrovský a nevěřím tomu, že to jen tak poleví. Ostatně samotní prodejci hovoří o tom, že tak velký zájem o současné produkty třeba 20 let neměli. A to jsme teprve na začátku.

Já třeba Bedardovi fandím. Sice hraje ve špatném klubu, fanoušci prominou, ale liga tyhle hráče potřebuje. Pokud se totiž o NHL bude mluvit i v mimo hokejovém prostředí, tak je to jen ku prospěchu věci.