By Václav Prokůpek 
34 gólů ve 44 zápasech a neoficiální titul nejlepšího střelce celé juniorské extraligy. S takovou vizitkou se loni loučil ve Zlíně talentovaný útočník Lukáš Heš, jenž zamířil do Kanady. Za mořem však neprorazil a teď znovu obléká dres mladých Beranů, které chce dotáhnout k záchraně nejvyšší soutěže i do play-off. A třeba ještě dál…
„Úplně se mi nedařilo tak, jak jsem si představoval. Myslím si, že jsem se na zámořský hokej adaptoval dobře, akorát jsem nedostal takový prostor, jaký jsem podle mě dostat mohl. Trenér ve mě neměl úplnou důvěru, což mě mrzí,“ vrací se Lukáš Heš ke svému angažmá v Rimouski.
Za tým quebecké ligy odehrál šestnáct utkání, v nichž získal dvě asistence. Ještě před koncem podzimu se v Kanadě rozloučil. „Snažil jsem se, dával jsem tomu, co jsem mohl. Bohužel to nevyšlo, tak jsem se rozhodl vrátit zpátky,“ popisuje. Nová zkušenost mu i tak dala hodně. „Kanadský hokej je silovější a rychlejší. Na druhou stranu mi přijde, že u nás jsou kluci možná šikovnější na puku, víc si s tím hrají,“ srovnává.
Hešova volba po návratu byla jasná, znovu se připojil k juniorce zlínských Beranů. „Myslím si, že mám týmu co nabídnout. Chtěl jsem se vrátit, oni chtěli, abych jim pomohl, takže to klaplo a jsem tady,“ říká devatenáctiletý útočník, který byl v létě dokonce i na kempech Arizona Coyotes.
Zámořského snu se nicméně nevzdává. „Určitě mám motivaci se tam v průběhu času ještě probojovat, když budu líp připravený. Myslím si, že je to dost o hlavě a měl bych zapracovat hlavně na psychice. Kondičně bylo všechno fajn, možná bych mohl zlepšit starty a zrychlení. Nejvíc je to ale o hlavě, není to úplně jednoduché,“ přemítá Lukáš Heš.
Teď se jeho pozornost stočila k vyvrcholení juniorského ročníku. Zlín do něj vstoupil velmi špatně a i přes silný závěr základní části už nestihl vybojovat postup do vyšší nadstavbové skupiny. Bojuje tak o dodatečnou účast v play-off, stejně jako o záchranu.
Ani druhou fázi sezony nezačal ideálně, v první polovině nadstavby vyhrál jen čtyři zápasy ze čtrnácti. Od té doby ale jeho forma stoupá a momentálně se už posunul na příčku, která by mu zajistila vyřazovací boje. „Hrajeme všichni jako tým, což se mi líbí. A když hrajeme dobře jako tým, tak vyčnívají individuality. Myslím si, že když takhle půjdeme dál, tak to do play-off dotáhneme,“ burcuje Heš.
Nervozita z hrozby sestupu se podle jeho slov do zlínských výkonů nepodepisuje. „Možná to někde vzadu je, ale nijak na to nemyslíme. Snažíme se hrát nejlíp, jak můžeme,“ ujišťuje mladík, jenž teď znovu boduje jak na běžícím páse: V 15 utkáních po návratu zaznamenal 18 bodů. „Jsem spokojený, i když by to samozřejmě mohlo být lepší. Tím, že jsem toho letoc moc neodehrál, mi trošku chybí zápasová kondice,“ mrzí ho.
Přestože tedy navazuje na produktivitu z minulého ročníku, v jednom ohledu nastala velká změna. Po loňském střeleckém galapředstavení tentokrát u Heše výrazně převažují asistence! „Samozřejmě bych rád dával i góly, ale teď mi to úplně nelepí a musím na tom pracovat. Když můžu gól připravit, tak ho připravím,“ líčí, že týmu chce pomoci čímkoli, co je momentálně v jeho silách.
Berani bojují v nesmírně vyrovnaném poli skupiny O účast v play-off. Pokud by skončili mezi první čtveřicí, určitě by se nechtěli spokojit jen s předkolem. „Já si myslím, že bychom klidně mohli překvapit. Máme na to,“ dodává závěrem Lukáš Heš.
Foto: Martin Voltr