By Václav Prokůpek 
LEDNÍ HOKEJ
ŠVÝCARSKÁ LIGA
Zajímavá diskuze o možném platovém stropu se rozjela ve švýcarské hokejové lize. Zatímco od dřívějších “plácnutích do vody” se údajně začínají připravovat podklady a v zákulisí členové vedení soutěže si vyjednává politickou podporu pro tento krok. Debata probíhá několik týdnů a začínají vyplouvat první zajímavé podrobnosti.
Finanční rozložení sil mezi severoamerickým a evropským kontinentem zůstává i s novým rokem nezměněné. Zatímco NHL dá bohatne a delší dobu se povídá o možnosti zvýšení platových stropů, v některých evropských ligách dochází k opaku. Začíná se mluvit o zavedení maximálního možného finančního limitu pro jednotlivé týmy při mzdách pro hráče. Ve Švýcarsku se toto téma začalo probírat během období pandemie covidu, kdy kluby přicházely o spoustu peněz. Později se však finanční spirála začala velmi rychle roztáčet, a proto se debata ohledně platových stropů nabrala v posledních týdnech na intenzitě.
Řadě klubů z National League totiž dochází, že současný stav se může v budoucnu zvrtnout. V uplynulých dvou letech se totiž švýcarská liga stala vyhledávaným místem pro mnoho švédských, finských či českých hvězd, které doplňují kvalitní zámořští borci. Přispělo k tomu navýšení počtu míst pro cizince a rovněž konec KHL v jejím dřívějším primárním postavení na evropském trhu. Každá zábava ovšem něco stojí. Zejména menší týmy současná situace dostává trochu do kleští. Aby mohli konkurovat a bojovat o elitní postupovou desítku pro play-off, musí koukat na kvalitnější zahraniční hráče. Švýcarská základna top hokejistů není i přes posun kupředu zdaleka tak široká a jen s domácími borci se nedá dnes uspět. V době uzávěrky přestupů se tak týmy ze spodku nebo středu tabulky snaží oslovit hráče, na než by kvůli finanční nákladnosti před lety nepomyslely.
Šéfové a vrcholní manažeři jednotlivých klubů si toho začínají stále více všímat a v zákulisí se už rozbíhá návrh na zavedení platových stropů v National League. Drtivá většina účastníků nejvyšší švýcarské soutěže ho zavést chce. Údajně ten poměr je zhruba 90% pro a 10 % proti. Nicméně celá věc má několik háčků. Především by se nejednalo o proces v horizontu několika měsíců či jednoho roku. Z právního hlediska by to trvalo spíše celá léta. Navíc ve Švýcarsku v každém kantonu platí trochu odlišná pravidla. A přestože mezi kluby panuje většinová shoda, nová úprava má mnoho odpůrců v samotném hokejovém prostředí.
Část argumentuje narušením ekonomické svobody, vždyť si přece každý management může nabídnout hráčům tolik peněz, kolik uzná za vhodné. Někteří fanoušci se pak obávají odchodu velkých hvězd, čímž by klesla atraktivnost a kvalita v celé lize, která se tak pracně po roky budovala. A bouří se také hokejoví agenti. Logicky. S obecným útlumem nových kontraktů směrem do KHL se Švýcarsko vyvinulo ve velmi zajímavý trh, kde si hokejisté mohou přijít na solidní peníze. A tím pádem i jejich agenti na velmi zajímavé provize ze sjednaných smluv. To by se zavedením platového stropu výrazně změnilo. Řada agentů tak samozřejmě tvrdí, že hráči v National League přepláceni nejsou a vše běží naprosto v pořádku.
Z jedné strany ano. Mnoho klubů počítá zvýšené příjmy za vstupné, od sponzorů a před startem sezóny se podařilo vybrat více za televizní práva. Jenže aby toto zvýšení příjmů pokrylo zvyšující se náklady, muselo by být mnohem větší. A je se třeba dívat především do budoucnosti, že takto nastavený trend bude pro dost týmů neudržitelný. Odstrašujícím příkladem je pak stav ve druhé švýcarské lize, kde dost klubů zápasilo s velkými finančními problémy. A pomohla jim injekcí právě elitní National League. Některé prvoligové celky pak nazávali s druholigovými mužstvy dlouhodobější spolupráci.
Vedle větší finanční stability týmů z první ligy pak může být plusem větší prostor pro domácí hráče, po kterém část švýcarské hokejové veřejnosti volá. Sice by odešly některé cizí hvězdy, ale těžit by z větší vytíženosti domácích hokejistů v lize mohly různé reprezentační mládežnické výběry. A samozřejmě i ten elitní seniorský, jenž zatím během turnajů EHT za evropskou konkurencí zaostává.
Ačkoliv je drtivá většina klubů pro, ostře proti se staví jeden z nejvýznamnějších. Curychu totiž plán na omezení výdajů rozhodně nehraje do karet. Ambiciózní celek z nejlidnatějšího švýcarské města se totiž vydal takovou řekněme “pardubickou” cestou. Získal totiž několik výrazných tváří dříve působících v NHL, mohl si dovolit “nasypat” a přesvědčit k návratu hvězdného Denise Malgina. V trenérském štábu vyčnívá jméno uznávaného kanadského kouče Crawforda, který si v rámci vybudování kvalitní infrastruktury mládeže přivedl několik dalších zámořských expertů. A klub nedávno otevřel novou halu, v níž se bude hrát světový šampionát za dva roky. Jakékoliv snižování nákladů na mzdy nejde dohromady s cílem být jedním z evropským top klubů. Samozřejmě o konkrétnější podobě platového stropu se ještě v zákulisí jedná a uvidíme, zda nějaká jeho “light” verze obměkčí i vedení těchto bohatých klubů.
Nabízí se otázka. Pokud o platovém stropu reálně uvažují ve Švýcarsku, neměla by podobná debata proběhnout i v extralize?
Zatím se však zdá, že se nic takového nechystá. Černý scénář s úbytkem diváků po covidu, drahými energie a obecně ekonomickým neduhům posledních let vzal za své. Řada českých klubů naopak více či méně navýšila rozpočty, přivedla hvězdné navrátilce ze zahraničí či zajímavé cizince. Hned několik celků se pustilo/pustí do výstavby či renovace svých zimních stadionů a multifunkčních hal.
Podařilo se také navýšit příjmy za TV práva a získat nové sponzory. Nicméně kluby v současném ekonomickém modely jsou závislé právě na sponzorech a na majitelích, jak moc otevřou svoji peněženku. Zatím se to možná až nečekaně daří. I díky novým lidem typu Petra Dědka v Pardubicích, který rozhazuje peníze na všechny strany, se ostatní šéfové ze širší špičky snaží držet finanční krok. I menší Karlovy Vary se mohou nyní opřít o bohatého majitele, Litvínov či Mladá Boleslav zase o silné hlavní sponzory. I když oba zmíněné kluby budou v dalších sezónách nutně potřebovat vyřešit situaci kolem svých hal, jež nutně potřebují nový kabát.
Jenže právě v této na první pohled dobré situaci, by se měly týmy postupně připravovat na horší časy. A pozvolna si začít nastavovat finanční pravidla. Téměř všechny extraligové celky jsou totiž v mínusu. A kdyby Dědka a několik dalších přestal hokej bavit, bylo by zaděláno na velký problém, byť tomu zatím nic nenasvědčuje. Necháme se překvapit.