Mladí Slováci řádí: Probuzený Slafkovský, spolehlivý Nemec

LEDNÍ HOKEJ

NHL

Dobám, kdy měl slovenský hokej v NHL nespočet kvalitních hokejistů dávno odzvonilo. Nebudeme si nic nalhávat, je to tak. A proto se veškeré slovenské naděje nyní upínají právě na tyhle dva kluky. Juraj Slafkovský a Šimon Nemec. Budoucnost slovenského hokeje.

,,Děravej jak slovenskej brankář“ nebo ,,držíš to jak Slovák hokejku“ jsou hlášky zlatého olympijského medailistu z Nagana a trenéra Luboše Hrouzka ze seriálu Lajna, kde ve třetí sérii po svých úspěšných angažmá v Havířově a ve Slavii převzal otěže u slovenského nároďáku, se kterým na MS v Praze získal zázračné zlato. Blíží se nám čtvrtá série, na kterou se už teď strašně těším.

Díky dvěma mladým puškám, o kterých dneska bude řeč, se již opravdu slovenskému hokeji nikdo smát nemůže. Přece jenom obsadit v draftu první dvě pozice, to se nám Čechům ještě nepoštěstilo.

Tahle slovenská pohádka ovšem začala ještě před draftem. Juraj Slafkovský si odbyl premiéru na seniorském MS už v roce 2021, když se stal vůbec historicky nejmladším slovenským hráčem, který kdy do světového šampionátu naskočil. O necelý rok později se už i se Šimonem Nemcem objevili v nominaci Craiga Ramseyho na Olympiádu v Pekingu. V prognózách s ohledem na vstupní draft 2022 se jejich jména v prvním kole objevovala často, oba měli namířeno dokonce do první desítky. Olympijský turnaj v Číně se oběma povedl na výbornou, lépe to snad ani nešlo.

Zejména Slafkovský řádil jak utržený ze řetězu a s bilancí 7+1 se stal nejužitečnějším hráčem celého turnaje a společně s celým mančaftem mohl oslavit zisk historické bronzové medaile. Nemec si připsal v cestě za bronzem dvě asistence. Jak Nemec, tak Ďuri ukázali obrovský potenciál. Díky vydařené Olympiádě se oba zúčastnili i následujícího MS, kde zejména Slafkovský svou roli výjimečného hráče potvrdil a zapsal bilanci 3+6 v osmi zápasech. Nemec odehrál pouze dva zápasy, ale stihnul jako na OH dvě asistence. Díky těmto skutečnostem vzešel do dějin celého Slovenska vstupní draft 7.července roku 2022.

V montrealské hale Centre Bell se stal jedničkou draftu Juraj Slafkovský, po kterém sáhnul Montreal na úkor Shanea Wrighta, který byl ve všech prognózách pasován na neotřesitelnou jedničku tohoto draftu. Nakonec ho do svých řad zlákal Seattle až jako čtvrtého v pořadí. Před něj se vmístil ještě třetí Logan Cooley, kterého si vytáhla Arizona a na druhé příčce odšpuntoval slovenskou radost Šimon Nemec, kterého si vybralo New Jersey. Nadmíru úspěšný draft ještě završil Filip Mešár, který zamířil též do Montrealu a taktéž v prvním kole z 26.pozice. Co se týče českých zástupců, tak se šestkou stal David Jiříček a 28.příčka připadla Jirkovi Kulichovi. Mít dohromady pět hráčů ze 32 výběrů v prvním kole je obrovský úspěch. I s ohledem na to, kolik hráčů z prvního kola se do NHL probojovalo. Je jich hodně málo.

Co si budeme povídat, vstup do nejlepší hokejové ligy světa nevyšel úplně podle představ. Zejména u Slafkovského to bylo trápení. Vůbec se mu nedařilo, propadal se sestavou. Vše završilo zranění, po kterém na delší dobu vypadnul ze hry úplně. Celkově si v premiérové sezóně připsal 39 startů s bilancí 4+6. Z velkého očekávání se pomalu začala stávat noční můra a samozřejmě se začalo hodně spekulovat nad tím, aby ze Slafkovského nebyla jedna z nejhorších jedniček draftu vůbec.

Vše špatné je ale pro něco dobré. Vemte si takového Jacka Hughese, který na tom byl hodně podobně či Alexe Lafreniera z Rangers. Oběma první sezóna moc nesedla a nyní patří Hughes mezi nejlepší hráče v NHL vůbec a Lafreniere je jednou z ústředních postav Rangers na cestě k vysněnému cíli, kterým je zisk Stanley Cupu. Ač i ta letošní sezóna pro Ďuriho nezačala podle představ, bylo vidět výrazné zlepšení, více klidu a hlavně potřebné nabrané zkušenosti z první sezóny. V posledních zápasech je Slafkovský k nezastavení a v posledních čtyřech zápasech nasbíral hned sedm bodů s bilancí 4+3. V dosavadních 53 zápasech sesbíral 11 gólů a 16 asistencí, je členem elitní formace vedle Suzukiho a Caufielda, drží si i pevnou pozici na první přesilovce. V posledních zápasech hraje v obrovské pohodě a velké formě, těží hodně i ze snad životní formy svého centra Nicka Suzukiho, který po Novém roce sbírá bod za bodem. Montreal může navíc stále živit šance na postup do play-off. Jasně, ta ztráta je něco okolo deseti, dvanácti bodů, což je šest zápasů a zbývá nám odehrát kolem 30 utkání. Pokud by Canadiens chytli nějaký lauf, může se to povést. Když se vrátím ještě k Ďurimu, tak je potřeba, aby si tuhle výkonnost držel možná co nejdéle. Tohle by měl být hlavně jeho standard, tohle jsou ty výkony a i bodové příspěvky, které se od něj v organizaci čekají. Budu mu držet palce a kdoví, pokud Montreal nepostoupí do play-off, budeme ho třeba moci vidět na MS v Praze a Ostravě.

Poslední věc ke Slafkovskému, než přejdu k Nemcovi. Často se setkávám v diskuzích s názory, že Pastrňák je mnohem lepší než Slafkovský. Neříkám, že momentálně není, ale taky je o 8 let starší a má za sebou v NHL již několik sezón. Srovnejme si nynějšího Pastrňáka se Slafkovským za těch 8 let. Klidně může v tu dobu na tom být třeba srovnatelně. A další věc je tahle. Podívejme se, v jaké organizaci a vedle koho kdo hraje. Pasta vyzrál vedle Bergerona, Marchanda či Krejčího. To se pak taky hraje jinak. Slafkovský to má o to těžší, že takové kalibry k sobě nemá, hraje s dravým mládím a začíná jim to pomalu, ale jistě ladit.

Pojďme k Šimonu Nemcovi, taktéž bronzovému medailistovi z Her v Číně. Reprezentační debut si připsal stejně jako Slafkovský na MS v Rize, kráčí tak nějak bok po boku a výsledek draftu z roku 2022 je toho důkazem. Svou premiéru v NHL si v dresu Devils připsal až letos, loňskou sezónu strávil ještě celou v AHL v Utica Comets, kde nasbíral 13 gólů a 26 asistencí v porci 71 zápasů. Letošní sezónu ještě začal v Utice, po 13 odehraných zápasech ale přišla pozvánka do hlavního týmu.

Ihned se ukotvil v základní sestavě a shoda okolností a pro něj štěstí mu přinesla díky dlouhodobé absenci dvou defenzivnich hvězd Devils Hamiltona a Siegenthalera místo v první formaci. Za sebou má nyní Nemec již 31 zápasů s bilancí 2+12, což je více než obstojné, ale hlavně z něj jde jistota, srší pokora a odhodlání. Nemec je sebevědomí moderní obránce, který má před sebou velkou budoucnost. Nastupuje ve formaci vedle mladého Kanaďana Kevina Bahla, se kterým tvoří spolehlivý pár. Stejně bych ho možná raději viděl vedle Luka Hughese, mohli by vytvořit zajímavý útočný obranný pár po vzoru Vancouveru, kde tuhle dvojici tvoří Hronek s bratrem Luka Quinnem.

Ve finále je ale nejdůležitější, že Nemec hraje. Průměrně odehraje za zápas jednu celou třetinu, tudíž na vytížení si rozhodně nemůže stěžovat. V kolonce +- mu svítí záporné číslo čtyři, což zase tak špatné rozhodně není. Dostává prostor na ledě i v přesilové hře, kde je členem druhé formace. S Devils je ve hře o play-off, motají se okolo toho osmého místa ve své konferenci. Jejich cílem je jednoznačně postup do vyřazovací fáze, vše ostatní bude velkým zklamání. Nemec zítra oslaví své dvacáté narozeniny. Tady můžeme přejít k nějakému srovnání s Davidem Jiříčkem. Jiříček byl ,,degradován“ na farmu údajně skrze ne příliš dobré výkony, s čímž se ale sám Jiříček neztotožnil. Když bych ale měl tyhle dva srovnat, tak každý má něco, ale Nemec se mi jeví mnohem líp. Možná je to i tím, že od Devils dostává prostor. Záleží, když by byla obrana kompletní bez zranění, jak moc a kde by nastupoval. Ale to je pouhé kdyby, což nás nemusí vůbec zajímat. Jiříček prozatím v NHL svůj potenciál nenaplnil a nenaplňuje. V AHL se mu daří, v NHL už tolik ne. Co myslíte, má Nemec šanci přiblížit se či překonat kariéru Zdena Cháry?