By Václav Prokůpek 
LEDNÍ HOKEJ – NHL
S dosud nejlepší obranou celé zámořské NHL vyrukuje Winnipeg, díky čemu si v poklidném tempu kráčí pro play-off a to ještě navíc s velice slušné pozice. Jejich cíl je díky průběhu sezóny jasný. Zisk Stanleyova poháru. Podaří se kanadskému celku vysněnou trofej získat?
Mančaft bez nějaké extra super hvězdy, ovšem s kvalitními a vyrovnanými hráči na všech postech, ve všech formacích. Jasně, svojí personu mají v podobě Marka Scheifeleho, který patří k nejvýraznějším postavám týmu již dlouhých jedenáct sezón. A stále je mu v podstatě teprve třicet let. Nadstandardní hráč to je, o tom žádná, ale taková hvězda typu McDavid, Crosby, Kucherov, Pastrňák, k tomu mu něco chybí. Hodně se spekulovalo o přestavbě kádru, ke kterému, alespoň zatím, určitě nedojde. Před sezónou totiž Scheifele spojil svojí budoucnost u Jets až do roku 2031 a přijde si ročně na 8,5 milionů dolarů. Stejnou smlouvu obdržela i gólmanská jednička Connor Hellebuyck.
Rozložení formací, skladba kádru, brankářská dvojice, přesilové hry, herní projev, defenzivní činnost. Nikdy sem Winnipeg nebral nějak vážně, ovšem letos teda koukám. Hrají fakt dobře a ač jejich hokej není bůhvíjak atraktivní jako třeba u Vancouveru, tak to funguje dokonale. Velkou zásluhu na tom má kouč Rick Bowness, když dokázal svůj propracovaným styl dostat do celého týmu a sklízí ovoce. Winnipeg vyčnívá v defenzivě, když mu v tomto aspektu hry patří první místo v NHL, obdrželi dosud nejméně branek ze všech (135 v 57 zápasech), následuje Florida se 142 brankami a pak už je větší mezera.
Jets zažívají prozatím nadmíru vydařenou sezónu. A zaslouženě. Však jsou co se počtu bodů týče pátým nejlepším klubem a navíc mají odehráno 57 utkání, což je v porovnání s prvním Vancouverem ve své konferenci hned o čtyři míň. Směrem k play-off získali díky tradu s Montrealem zkušenost a kvalitu v podobě Seana Monahana. Tento 29 letý kanadský útočník dosud zasáhnul do devíti zápasů a připsal si šest gólů a jednu asistenci. Stihnul už i hattrick proti ,,svému“ Calgary, za které odehrál v NHL devět sezón.
Psal sem o skvělém rozložení a kvalitě všech formací. Projevuje se to i v samotném kanadském bodování, když nejlepším hráčem v tomto ohledu je Scheifele na 52.místě s bilancí 17+35.
Nejlepším střelcem je pak tak nějak už tradičně Kyle Connor s 24 góly. Connor sezónu co sezónu atakuje a většinou překonává hranici 30 branek, tu by měl v pohodě překonat i letos. Střelec to je výborný. Ve své dosud životní předloňské sezóně dokonce atakoval magickou padesátigólovou hranici, zastavil se na 47 brankách a jako bonus přidal 46 asistencí.
Když se podíváte na soupisku, zjistíte, že Winnipeg nemá nikterak mladý kádr a věkový průměr nám to hodí něco okolo 29-30 lety. Ideální čas na to něco konečně dokázat. Mezi stabilní mladé hráče v sestavě patří pouze tři. Útočník Gabriel Vilardi, který často působí v první lajně po boku právě Scheifeleho a Connora. Vilardi má 24 let a letos nasbíral 30 bodů. Dále americký 25 letý obránce Dylan Samberg, pro kterého jde o druhou kompletní sezónu v NHL, letos už navíc ani jednou necestoval na farmu. Rozhodně je to hráč, na kterém se v budoucnu bude dát stavět, roste stále víc a víc. Tou největší nadějí do let budoucích je ovšem 22 letý křídelní útočník Cole Perfetti. Desítka nabitého draftu z roku 2020, kde většina hráčů prvního kola plní roli jedněch z důležitých hráčů svého týmu, se ukazuje ve výborném světle. 14+16 je jeho momentální bilance, většinu času tráví ve čtvrté formaci. Ziskem jakéhokoliv dalšího bodu získá jistotu, že tahle sezóna bude prozatím ta nejvíce vydařená. Postupně očekávám jeho posun v sestavě, v příští sezóně ho vidím už někde mezi první a druhou lajnou, tak, aby se mohl zlepšovat ještě rychleji. Nyní se učí zejména vedle zkušeného Rusa Namestnikova.
Každá formace má minimální zisk okolo 70 kanadských bodů v průměru. Kterej mančaft v NHL tohle má? Je jedno, která pětka je na ledě, skórovat dokáže každá, každá je nebezpečná. Když se nedaří zrovna elitní, má v záloze trio Ehlers – Monahan – Iafallo, případně pak třetí, zkušená, ve složení Appleton – kapitán Lowry – Niederreiter. Každá lajna má své zbraně a i dle jmen můžete vidět, že v každé hrozí nebezpečí, v každé najdeme střelce.
Co se týče obrany, tak zmínil sem Samberga. Ovšem lídrem celé obrany je 28 letý Josh Morrissey. S bilancí 7+39 mu patří druhé místo v týmovém bodování, vyniká v blokování střel. Vedle něj nastupuje další třicátník DeMelo, který se u Jets uchytil tak, že si ho ponechali a nyní je to pro něj v tomto dresu pátá sezóna. Neal Pionk a Brenden Dillon. To je spolehlivá dvojka obránců, kteří toho spolu už něco nahráli. Mě se tento pár strašně líbí, oba si rozumí a spolupráce jim funguje, skvěle se doplňují, za tu dobu už ví, co jeden od druhého čekat. Souhra je vždy strašně důležitá a u těchto dvou to platí dvojnásobně. Do skládačky patří i 32 letý Nate Schmidt, vedle kterého roste právě Samberg. Letošní sezóna mu moc co se týče osobních statistik nevoní, ve 49 zápasech vstřelil jedinou branku, zvyklí je na zhruba 8 gólů za sezónu. Shodou okolností jeho jedinou branku v sezóně jsem viděl v živém přenosu, když se k němu dostal kotouč mezi kruhy a spolehlivě vymetl pavouky v soupeřově svatyni. Za boha si ale nevzpomenu, proti komu to bylo. Winnipeg je jeho čtvrtá zastávka v NHL.
Ještě bych se rád podíval na gólmany. Jedničkou je třicetiletý Connor Hellebuyck, kterého jsem zmínil na začátku ohledně smlouvy. V letošní sezóně odchytal většinu zápasů (42), vychytal tři čistá konta a průměr si drží na 92,50%. Devátá sezóna v NHL a ani v jedné nespadnul pod hranici 90% úspěšnosti zákroků, což je skvělá bilance a co se týče průměru obdržených gólů na zápas, tak nepřekonal hranici 3+. Excelentní brankář. Záda mu kryje jeden z jeho vrstevníků Laurent Brossoit. Odchytal 15 střetnutí a bilance si drží hodně podobné, jako má Hellebuyck. K organizaci Jets se nazpět připojil letos po dvouletém angažmá ve Vegas. Dosud vždy plnil roli dvojky ať u Jets, Vegas, či Edmontonu. Ovšem mít takto kvalitní a spolehlivou dvojku, u které víte, že když se něco jedničce přihodí, že se nemusíte bát, je hodně žádané zboží.
Winnipegu se letos podařilo lámat i svoje rekordy co se týče počtu výher v řadě za sebou. Jednu šanci na exkluzivní rekord jim zhatil Pastrňákův Boston a to když po 34 zápasech, kdy Jets neobdrželi více než 2 góly v utkání, zapsal Boston góly čtyři. Tím se Winnipeg o jeden zápas zařadil za Minnesotu, které se povedlo neobdržet více než dva góly v utkání ve 35 zápasech v řadě za sebou v sezóně 2015.
Touha po zisku nejprestižnější hokejové trofeje na světě je obrovská a kdy jindy, když ne letos. Popravdě nikdo neví, jak to s Jets bude do budoucna, řítí se postupně do finančního průseru, rok od roku chodí méně a méně diváků. Disponují momentálně druhou nejmenší halou v soutěži. Vzpomínáte, když tenkrát nahradili v NHL Atlantu Trashers? Opačný scénář může klidně nastat znovu, jelikož Atlanta se o tohle místo vehementně hlásí. Pokud se návštěvnost nějak zázračně rapidně nezvýší a to na každý zápas, bude to na NHL neudržitelné. Horší návštěvností disponují co se procent týče pouze Buffalo a San Jose. A sám generální ředitel si tento problém uvědomuje. Pomoci k lepším zítřkům by mohl právě zisk Stanley Cupu. Pokud se to jednoduše nepovede, Winnipeg může v brzké době NHL klidně opustit. Ač sám předseda představenstva Jets Chipman tuto spekulaci ohledně stěhování či prodeje zavrhnul (zcela logicky), tak ví, v jaké situaci organizace je a ví, že by tahle varianta byla prostě nevyhnutelná. Byla by to škoda, ale taková je bohužel realita. I proto organizaci úspěch přeju. Kádr, hru a vlastně všechno potřebné pro zisk trofeje v letošní sezóně mají.