LEDNÍ HOKEJ

NHL

O žralocích se ví, že jsou to především predátoři. Jenže tahle jejich hokejová odnož není schopna ulovit ani jednu kořist. Ba naopak. Bez přehánění se dá říct, že jsou pro smích úplně všem. Jestliže se mluvilo o tom, že Sharks nečeká lehká sezóna, tak realita je ještě mnohem drsnější. A co víc, vždycky může být ještě hůř! Trochu se obávám, že pořád můžou klesnout do větších hlubin.

Tomáš Hertl - San Jose Sharks - NHL - hokej

Možná to úvodem bude znít trošku drsně, ale víte, kdo má v NHL momentálně nejhorší job? Správce sociálních sítí místních Sharks. Není se čemu divit. Deset odehraných zápasů, pouhých deset vstřelených branek a 45 inkasovaných. Slovy čtyřicet pět!! Pokud někteří fanoušci nesledují zápasy na živo a vystačí si s textovým či jiným zpravodajstvím, tak moc radosti mít nemůžou. A obsluha soc. sítí už vůbec ne.

Nechápavé pohledy diváků v hale byly i po posledním zápase, kdy Žraloci na domácím ledě utrpěli debakl s Vancouverem, který jim nadělil 10 branek. Sami se zmohli na jedinou. Multifunkční aréna SAP Center je určena pro nějakých 17 500 hokejových fanoušků. Na zápas s Canucks jich dorazilo něco málo přes deset tisíc. A to už je výrazný propad. Za stavu 0:8 byl záběr do hlediště, kde menší kluk držel před sebou transparent – My first Sharks game. Smutné že? Takovou vzpomínku asi jen tak z hlavy nevymaže.

„Nikdy jsem nebyl v takové situaci, myslím, že nikdo z nás, abych byl upřímný,“ kroutil hlavou útočník San Jose Nico Sturm. „Předpokládám, že jediná dobrá věc je, že tohle je totální dno, horší to být nemůže. Takže to je asi jediné pozitivum této situace.“

Zas tak „optimistický“ bych nebyl. Německý útočník sice použil klasickou frázi, ale bál bych se nejhoršího. Nejde o to, že by někdy mohli utrpět drtivější porážku, to se stát může. Ale spíš jde o ty věci okolo. Forma, psychika, rozpoložení, herní projev. Tam je všechno špatně. Ti kluci můžou dřít na tréninku jako blázen, rozhodně nic v zápasech nevypouští, ale když to nejde, tak to nejde. A hlavně, není na co navazovat.

Kvalita kádru je prostě špatná a dá se říct až nedůstojná. Když se zeptáte nezaujatých fanoušků na San Jose, koho znají, tak argumentují Hertlem. Fajn. A dá? Ti co to trošku více sledují, tak přidají třeba Coutureho a nebo další české hráče Šimka, Ruttu a Zadinu. Pak už nic. Nikdy nemám v úmyslu hejtovat či se posmívat, není to v mé povaze, protože sám to nesnáším. Jenže jedna věc je třeba vtipná, trefná poznámka a druhá je odraz reality na ledě. A momentálně to vypadá tak, že i taková Arizona je na tom mnohem lépe a to je co říct. Ano, Coyotes, kteří byli pro smích ještě nedávno. U nich je vidět alespoň nějaký progres, u Sharks to jde všechno ke dnu.

San Jose vstoupilo do ligy ročníkem 1991/92 a trošku jim ta adaptace trvala. Ve své první sezóně vyhráli jen 17 zápasů, v té další pouhých 11. Právě tato druhá v klubové historii byla dosud tou nejhorší. Loni měli 16 vítězství, dva roky předtím 15. Jinak to zas taková bída nebyla. Právě naopak.

Finále Stanley Cupu v sezóně 2015/16. Asi čtyřikrát finále západní konference, devětkrát si zahráli semifinále. To nejsou špatné úspěchy. Vlastně měli období šestnácti let, kdy v play off chyběli jen jednou. Takže historicky sice bez poháru, ale s hlavou nahoře. Od sezóny 2019/20 ale nastala doba temna. A na rychlý obrat to nevypadá.

Nejméně výher dle historických statistik mají hokejisté Washingtonu Capitals, kteří v ročníku 1974/75 zaznamenali jen 8 vítězných duelů. Pořád se mi nechce věřit, že by současný tým Žraloků mohl dopadnout ještě hůř. Sezóna je dlouhá, mají odehráno deset zápasů, ale ta deka tam je. Můžou udělat změnu na trenérském postu, dodat týmu nový impuls, jenže to stačit nebude. Víc jak polovina kádru na NHL nemá. Ve vší úctě k nim.

Určitě musím zmínit sérii proher v řadě, ta nejhorší bilance se zastavila na čísle 11. Tu má na svém triku třeba zmíněná Arizona a to hned dvakrát(2017-18 a 2021-22). Vyrovnají to Sharks a nebo se vyhnou ostudě? Další zápas je čekají Tučňáci z Pittsburghu, kteří mají také dost svých starostí a vlastně jsou na Východě nejhorším týmem. A víte, co je zajímavé? Hraje za ně jistý Erik Karlsson.

Ano, zrovna ten Karlsson, který měl loni v San Jose životní sezónu, když ve svých 32 letech zaznamenal 101 bodů a právem si odnesl domů Norris Trophy pro nejlepšího obránce. Na tak špatný tým velmi výjimečné ocenění. Přispěje tedy k rekordní porážce svých bývalých kamarádů?

Generální manažer Mike Grier i hlavní trenér David Quinn mají poměrně svázané ruce. Spoustu nevýhodných kontraktů z minulosti jim komplikují život. Platový strop není nafukovací. „Zbavili“ se sice Timo Meiera, Brenta Burnse či právě Karlssona, ale poslední dva ještě musí stejně částečně platit a navíc jim odešla kvalita, takže nic moc z těch odchodů nemají. Burns bude na výplatní listině ještě dva roky, švédský zadák dokonce čtyři.

Připočtěme ještě k tomu Granlunda(31 let) na dva roky za 5 miliónů, Hoffmana(33) na rok za 4,5. Dále třeba beka Vlasica, který ve svých 36 letech má smlouvu ještě na tři roky za neuvěřitelných 7 mega za rok!! A patří k nim i spoustu dalších menších smluv, které taktéž nejsou moc výhodné.

Úvodem jsem zmiňoval dva hráče, kteří mají taktéž delší smlouvu. Logan Couture bude dostávat ještě 4 roky po osmi miliónech, což se mi zdá také šílené. Je mu 34 let a za současných podmínek by ho nikdo nechtěl. Je to kvalitní hráč, který umí být platný, dokáže pravidelně bodovat, ale je ve stavu zraněných a letos ještě nehrál. Tenhle kapitán a lídr týmu by se na ledě hodil, určitě musí trpět, když vidí ty výkony ostatních, jenže ani on by to nevytrhnul. Pokud se vrátí do sezóny, tak okolo něj budou kroužit týmy, které budou hrát play off, jenže jeho smlouvu těžko někdo převezme. To by museli část jeho platu mít na výplatní listině nejen Sharks, ale dost možná by se musel najít ještě třetí celek, který by s tím pomohl. Není to nereálné, už se to párkrát stalo, každopádně moc tomu nevěřím.

Tím druhým je český sniper Tomáš Hertl. Má podepsanou mega smlouvu, která vyprší až na konci sezóny 2029/30. Ročně si přijde na více jak 8 miliónů dolarů. Pokud nebudu počítat mladíky Eklunda, Mukhamadullina či draftovaného(dosud nepodepsaného) Willa Smitha, tak je právě Hertl tím nejcennějším zbožím. Je to místní patriot, nemá důvod někam odcházet, ale sám řekl, že pokud by musel, tak by nedělal problémy. Jenže vzhledem ke smlouvě je to nereálné.
Nabízí se nějaký bláznivý trade, patří v lize mezi nejlepší hráče na buly(letos je zatím v TOP5). A když je zdravotně fit, dokáže rozhodovat zápasy. Svůj osobní úspěch obětoval za cenu tučné smlouvy v týmu, který se jen tak nezvedne. Jenomže i když se platový strop do budoucna zvedne, tak ty naděje na změnu týmu jsou velmi malé. Myslím si, že ten trade bude ve hře, protože má velkou cenu a San Jose za něj můžou dostat poměrně dobrou protihodnotu(mladé hráče, vysoké draftové pozice), ale do toho by šel jen šílenec. Na druhou stranu, pár takových v lize je, takže ..

By Václav Prokůpek

Podnikatel v oblasti médií, investic a sportu, krizový manažer, kouč, reportér a komentátor, účastník Rallye Paříž - Dakar 1995

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *