By Václav Prokůpek 
LEDNÍ HOKEJ
NHL
Zamíříme za Atlantik a budeme se věnovat především trápení Edmontonu Oilers, kterému se vstup do sezony zdaleka nepodařil dle představ. Trápení bylo ukončeno, alespoň prozatím.
Edmonton Oilers – hokejový klub, který dlouhá léta působil jako otloukánek ligy a to i se všemi těmi talenty a prvními draft picky jako Nail Yakupov a další. Pokud by některé z Vás zajímalo, kde je Yakupovovi konec, tak je to sezonu nebo dvě, kdy jsem jej spatřil podepsat za nejhobatší hokejový klub v Rusku, kterým není nikdo jiný, než SKA Saint Petersburg.
Kroky to Ruska tohoto bývalého velikého talenta, který zazářil především na juniorském mistrovství světa, ale jeho talent do NHL nikdy nepřenesl, nejspíše nikoho nepřekvapí.
Tak či tak, roky, kdy Olejáři byli dlouho všem takřka pro smích, jsou dávno ta tam a McDavid alespoň částečně změnil tento franchise. Samozřejmě, zapotřebí bylo i Draisaitla, ale již samotný „McJesus“, jak se mu dnes často přezdívá v zámoří, změnil a pozvedl tento tým opravdu natolik, že ty nejhorší časy spousta lidí již zapomnělo.
Draisaitl s MdDavidem neboli 29 s 97kou vytvořili na ledě takovou chemii, že každým zápasem byli schopni přidat klidně 2-3 kanadské body a při skvělých nocích to bylo kanadských bodů dokonce čtyři až pět. Musím zmínit také úžasné přesilovky, kde se dominance těchto dvou superstar hráčů nejméně zdvojnásobuje a přesilovka Oilers patří posledních několik let jednoznačně k tomu nejlepšímu, co v lize můžeme sledovat. Jejich čísla pokaždé sahají někde k 30% využitých přesilovek. Aktuálně mají 26,5% využitých přesilovek, ale za vděk tomu můžeme přičítat jejich bídné formě z posledních týdnů, vlastně i celkového hrozného vstupu do této sezony.
Pokud se podíváme blíže na jejich letošní sezonu, tak před dnešním zápasem s Islanders to dělá prozatím 13 odehraných zápasů se 7 získanými body a záporným skore 35:51. Hůře je na tom v celé lize už pouze San Jose s 5 získanými body a hrozivým skore 18:67. Aby toho nebylo málo, tak navíc vzájemný duel mezi těmito dvěma trápícími se celky, který se odehrál cca před týdnem, ovládlo právě San Jose a to už pouze dokonalo to, o čem se delší dobu spekulovalo a to konkrétně vyhazov kouče Jaye Woodcrofta, kterého nakonec následoval i asistent Dave Manson.
Novým koučem se stal Kris Knoblauch, kterého většina i těch větších a zarytějších hokejových fandů opravdu znát nebude. To není žádné překvapení, nicméně Knoblauch trénoval Connora McDavida v OHL za Errie Otters.
Jak už to tak bývá, výměna kouče zabrala a tentokrát téměř okamžitě. Oilers dnes čelili velice solidnímu New Yorku Islanders, který je znám svou pevnou obranou včele s výborným Sorokinem. Ani to ale nedělalo domácím problémy a Olejáři si bez větších problémů poradili s jejich sokem poměrem 4:1. Ničím novým pro Vás nejspíše tedy nebude ani fakt, že se probral McDavid s Leonem Drasaitlem, když první jmenovaný zažil 2 bodovou noc za gol a asistenci, přičemž německá star zažila 3 bodovou noc za gol a dvě asistence.
Edmonton nicméně ale i nadále bude trápit slabší obrana, která ani před touto sezonou nebyla nijak vyztužená. Dají se tedy i dále čekat golové hody, pokud tedy Oilers bude fungovat utok, což by s tolika kvalitními jmény neměl být problém. Nicméně defenzivní šestka v podobě Nurse, Ceci, Ekholm, Bouchard a Kulak s Desharnaisem nejspíše nikdy nebudou patřit k tomu lepšímu v NHL.
Směrem dopředu se myslím Bouchard i Nurse vypracovali ve velice slušné a spolehlivé obránce, nicméně dozadu je daleko jiná písnička a za mě Ceci ani Ekholm s Kulakem také nepůsobí nijak sebejistě. Co si pamatuji, Ceciho v Ottawě dlouhé roky přirovnávali ke kuželu na ledě a Ekholm hrával v Nashvillu druhý až třetí obranný pár, nicméně u Oilers to vychází na první obranu. Zajímavé to manévry, ale na druhou stranu abych Mattiasovi moc nekřivdil, tak ofenzivní čísla nejsou na beka vůbec, ale vůbec zlé.
O čem jsem ale mluvil, tak Oilers opravdu již delší dobu chybí minámálně jeden skvělý sehraný pár, který by dokázal eliminovat i ty největší hvězdy NHL a to jak se tomu řká v zámoří, „week in, week out“, což v překladu znamená, že by předváděly stálé výkony bez náhlých změn a výkyvů, což je pro edmontonskou obranu velice typické.
Takový Duncan Keith a Calvin de Haan v nejlepších letech by mohli být dobrým řešením, které je samozřejmě dnes již nereálné, ale rozhodně je to něco, nad čím by se měl generální manažer Ken Holland razantně zamyslet.
Je téměř až k neuvěření, že za celou tu dobu nepřivedl do týmu snad jediného zdatného beka směrem dozadu. Pročítal jsem různé diskuze a někteří píší, že ryba smrdí vždy od hlavy a s koučem měl jít i Holland, jenže ono to asi nebude tak jednoduché.
Úkol Oilers a nového kouče nyní bez pochyby o tom dostat Olejáře do playoff a poté se můžeme i bavit o dalších posilách směrem dozadu. Tým na playoff určitě má, tak uvidíme, zda na dnešní výhru nad Islanders budou navazovat i dále.